Bella a Sebastián

Kamelot

1:PBaměť mě tahá za rukB4susáv a vláčí do dětstvD#í,
na louku čtyřlístCmků, co trháš pro štěsF7tí,
Bv koutě má duše dětinsB4suská, se choulí do peřD#í,
v tom tiše zaklepCmou a stojí u dveF7ří.
R:BmBella má a SD#mebastián,
G#v proudu třpytů čC#ekají tam,
F#nikdo balkón F7neotvíral,
nikdo B4susnezvonil k nBám.Bm 
Úsměv důlky D#mdo tváří hnal,
G#v očích úžas a kC#do by se bál,
F#to nebyl sen, co k rF7ánu se zdál,
co k B4susránu se zBdál.
2:Spěchám tou známou ulicí, je tichá, už se spí,
tma oči zavírá, jak mračna růžoví,
jdu domů a výtah přivolám a v horním poschodí,
můj úžas procitá, když bleskem uhodí.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2014-02-02T20:13:25.003+00:00
Výsledky hledání: